Act 8 | CzeCSP | STEP | Saul souhlasil s jeho usmrcením. V ten den začalo veliké pronásledování církve, která byla v Jeruzalémě; všichni kromě apoštolů se rozprchli po území Judska a Samařska.

Acts 8

1 Saul souhlasil ^{▼▼22,20; 26,10} s jeho usmrcením.

V ten den začalo ^{▼▼ř.: se stalo} veliké pronásledování církve, ^{▼▼5,11p; 11,22; 15,4} která byla v Jeruzalémě; všichni kromě apoštolů se rozprchli ^{▼▼Sloveso diaspeirein zn. 'roztrousit / rozptýlit'; Sk 8,1.4; 11,19†. Příbuzné slovo diaspora (J 7,35; Jk 1,1; 1Pt 1,1) označ. žid. skupiny rozptýlené v pohanském světě.} po území Judska a Samařska. ^▼▼1,8 2

Saul pronásleduje církev

Zbožní ^▼▼2,5muži Štěpána ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}pochovali a velmi nad ním naříkali. ^{▼▼ř.: dělali velké naříkání / kvílení; [obřadní nářek nad mrtvým spojený s bitím v prsa (Gn 50,10; Za 12,10n); nad tím, kdo zemřel ukamenováním, nebylo dovoleno naříkat, takže pozn. poukazuje na nespravedlivou smrt]} 3 Saul ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}ničil církev: ^{▼▼1K 15,9; Ga 1,13; Fp 3,6} vcházel do jednotlivých domů, odvlékal ^{▼▼srv. 14,19; 17,6} muže i ženy a dával je do vězení. ^{▼▼22,4; 26,10}

Filip v Samaří

Ti tedy, kteří se rozprchli, ^{▼▼Sloveso diaspeirein zn. 'roztrousit / rozptýlit'; Sk 8,1.4; 11,19†. Příbuzné slovo diaspora (J 7,35; Jk 1,1; 1Pt 1,1) označ. žid. skupiny rozptýlené v pohanském světě.} procházeli zemí a zvěstovali ^{▼▼v. 12.25.40; 5,42p!; Mt 11,5p; L 9,6} slovo. ^{▼▼var.: [+ Boží]; 15,35; 1Pt 1,25} 5 Filip ^▼▼6,5 sestoupil ^{▼▼9,32; 11,27; 12,19; 13,4; 15,11.30; 18,5; 8,15v; L 4,31p} ⌈do města Samaří⌉ ^{▼▼var.: do jednoho samařského města; 9,31; J 4,4.40} a hlásal jim Krista. ^{▼▼5,42; 9,20; 11,20; 1K 1,23!} 6 Zástupy jednomyslně ^▼▼1,14 věnovaly pozornost tomu, co Filip mluvil, když slyšely a viděly znamení, která činil. 7 Neboť z mnoha těch, kteří měli nečisté duchy, ^{▼▼5,16; 19,13; Mt 10,1} tito duchové s velikým křikem ^{▼▼Mk 3,11} vycházeli a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno. ^▼▼5,16! 8 A v onom městě nastala veliká radost. ^{▼▼13,48; Neh 12,43}

Šimon kouzelník

Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon, který provozoval magii ^{▼▼ř. mageuein ('čarovat'); HL v NS. Srv. 13,6; Didaché 2,2: „nebudeš používat kouzel“ ('ú mageuseis').} a ohromoval ^{▼▼2,7; 9,21; 12,16; Mk 2,12; 6,51} samařský národ; říkal o sobě, že je někdo veliký. ^▼▼5,36 10 Všichni od nejmenšího do největšího ^{▼▼1S 5,9; Jr 31,34p!} mu věnovali pozornost a říkali: „Tento člověk je ta moc Boží, ^{▼▼14,11; 28,6} která se nazývá Veliká.“ 11 Věnovali mu pozornost proto, že je dlouhý čas ohromoval svou magií. ^{▼▼ř. magei; HL v NS.} 12 Když však uvěřili ^▼▼4,4! Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít ^▼▼2,41 muži i ženy. 13 Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy, ^{▼▼19,11; Mt 11,20; Ga 3,5; He 6,5} velmi nad tím žasl.

14 Když apoštolové ^{▼▼v. 1; 1,2!; 11,1; 15,2; 16,4} v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo ^{▼▼2,41; 11,1; 17,11; Mt 13,20; ::J 12,48; 1Te 2,13} slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. ^▼▼3,1 15 Oni tam sestoupili ^{▼▼v. 5v; 14,25; 18,22; 25,6; Mk 3,22p} a pomodlili se za ně, aby dostali ^{▼▼n.: přijali} Ducha Svatého, ^{▼▼2,38; 19,2} 16 neboť ještě na nikoho z nich nepadl; ^{▼▼10,44; 11,15} byli jen pokřtěni ^▼▼10,48 ve jméno Pána Ježíše. 17 Potom na ně vkládali ruce ^{▼▼6,6; 9,17; 19,5} a oni dostávali ^▼▼v. 15 Ducha Svatého. 18 Když Šimon viděl, že se vkládáním rukou apoštolů dává Duch [Svatý], přinesl jim peníze ^{▼▼1Tm 6,5} 19 a řekl: „Dejte i mně tuto pravomoc, aby každý, na koho vložím ruce, dostal Ducha Svatého.“ 20 Petr mu řekl: „Tvé peníze kéž jsou zatraceny i s tebou, protože ses domníval, že lze ⌈Boží dar⌉ ^{▼▼ř. dórea tú theú ještě v J 4,10 (dórea 11×; d. tú Christú v Ef 4,7).} získat za peníze. ^{▼▼Mt 10,8; ::2Kr 5,16; Da 5,17} 21 ⌈Na této věci⌉ ^{▼▼ř.: V tomto slově} nemáš podíl ^{▼▼Neh 2,20; Ef 5,5} ani účast, neboť tvé srdce ^{▼▼Ž 7,11; 78,37; 125,4} není upřímné před Bohem. 22 Proto čiň pokání z této své špatnosti a popros Pána; snad ^{▼▼Am 5,15; Jon 3,9; 2Tm 2,25} ti úmysl tvého srdce bude odpuštěn. 23 Vidím, že jsi ⌈pln hořkosti⌉ ^{▼▼ř.: v žluči hořkosti; srv. Dt 29,17} a v poutu nepravosti.“ ^{▼▼Ř 1,18!} 24 Šimon odpověděl: „Poproste ^{▼▼Gn 20,7; Ex 8,8; Nu 21,7} vy za mne Pána, aby na mne nepřišlo nic z toho, o čem jste mluvili.“

25 Oni se tedy, když vydali svědectví a domluvili ⌈Pánovo slovo,⌉ ^{▼▼[velmi časté spojení v StS (@Gn 15,1; 2Kr 7,1p; Jr 1,2; aj.) se v NS vyskytuje 12× (13,44; 15,35n; 16,32; 19,10; 1Te 1,8; 2Te 3,1 aj.) jako logos kyriú a 3× jako rhéma kyriú (L 22,61; Sk 11,16; 1Pt 1,25)]} vraceli do Jeruzaléma a zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.

Etiopan uvěřil v Krista

Pánův anděl ^▼▼5,19 promluvil k Filipovi: „Vstaň ^▼▼10,13 a jdi ^{▼▼9,11; 1Kr 21,18; 2Kr 1,3; Jon 1,2} na jih k cestě, která sestupuje z Jeruzaléma do ⌈Gázy.“ ^{▼▼Gn 10,19} Ta cesta je pustá.⌉ ^{▼▼n.: „… Gázy, a je pustá.“} 27 I vstal a šel. A hle, muž z Etiopie, ^{▼▼[oblast Núbie v sev. Súdánu]} eunuch, ^{▼▼Iz 56,3; Mt 19,12} dvořan kandaky, ^{▼▼[tradiční titul matky krále, zodpovědné za vykonávání světských povinností krále; snad se jednalo o Amantitere, která vládla v r. 25—41]} etiopské královny, který byl ⌈správcem celého⌉ ^{▼▼ř.: nad celým …} jejího pokladu, se přijel poklonit ^{▼▼24,11; 1S 1,3p; 1Kr 8,41—43; Mt 4,10; 1K 14,25; Zj 19,10} Bohu do Jeruzaléma 28 a nyní se vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše. 29 Duch ^{▼▼10,19; 11,12; 13,2; 21,11} řekl Filipovi: „Přistup a připoj se k tomuto vozu.“ 30 Filip přiběhl a uslyšel, že čte proroka Izaiáše, i řekl: „Rozumíš ^{▼▼Mt 13,19; 15,10} tomu, co čteš?“ 31 On řekl: „Jak bych mohl, když ⌈mi to nikdo nevysvětlí⌉? ^{▼▼ř.: mě nikdo nepovede; J 16,13}“ A požádal Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu. 32 To místo Písma, které četl, bylo toto: 'Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa. 33 ⌈Ve [svém] ponížení ^{▼▼Fp 2,8} byl zbaven práva⌉. ^{▼▼n.: Pro jeho pokoru byl soud nad ním zrušen.} Kdo bude vyprávět o jeho pokolení? Vždyť jeho život je vzat ^{▼▼ř.: brán / odnímán} ze země.' ^{▼▼Iz 53,7n (LXX)}

34 Eunuch Filipovi řekl: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?“ 35 Tu Filip otevřel svá ústa, ^{▼▼10,34; 18,14; Mt 5,2} začal od tohoto místa Písma ^{▼▼17,2; 18,28; 28,23; L 24,27} a zvěstoval ^▼▼5,42p mu Ježíše. 36 Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě. Eunuch řekl: „Hle, voda. ^▼▼10,47 Co brání, abych byl pokřtěn?“ 37 [Filip řekl: „Jestliže věříš z celého srdce, je to dovoleno.“ Odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“] 38 Rozkázal zastavit vůz a oba, Filip i eunuch, sestoupili do vody, a Filip ho pokřtil. 39 Když vystoupili z vody, Pánův Duch ^{▼▼1Kr 18,12; 2Kr 2,16; Ez 11,24} uchopil Filipa a eunuch ho již nespatřil, ale pokračoval ve své cestě a radoval se. ^▼▼16,34 40 Filip ⌈se pak ocitl⌉ ^{▼▼ř.: byl pak nalezen} v Azótu. ^{▼▼h. Ašdód; Joz 11,22} Procházel všechna města a zvěstoval evangelium, ^▼▼v. 25 až přišel do Cesareje. ^{▼▼9,30; 18,22; 21,8p}